... hudební a knižní blog.
Za tento rok přečteno knih:
31 z 40

Šel čas, šla jsem i já...

31. srpna 2011 v 19:20 | Niviat |  Články
Po dlouhé době jsem se opět odhodlala sesmoliti něco k tématu týdne. Tento příběh může být klidně o mě, ale také nemusí. Zkuste si v komentářích tipnout, zda jde o život můj nebo fiktivní postavy...

To se tak jednoho podivného dne stalo, že na svět přišlo temné dítko. Nikdo však netušil, že už od malička bude podivné jak povahou, tak i vzhledem. Byl to takový drobeček, malé nedochůdče těsně na hranici pobytu v inkubátoru. Avšak začalo jíst jako otesánek a do půl roku dohnalo všechny své tělnatější kolegy z porodnice.



Jak čas běžel, všichni konenčně poznali, že dítko je pohlaví ženského. Přemíra růžového oblečení tomu napomohla a zabránila větám typu: "To je ale krásný chlapeček?" Slovo začalo střídat slovo, krok se střetl s krokem a andělská holčička šla na základní školu.

Nikdy se nechtěla učit, ale přesto nosila domů takové ty biče na otroky, když zapomněla domácí úkol, byla z toho špatná ještě několik dní. S nikým se příliš nebavila, až na pár věrných a čím starší byla, tím méně ji zajímaly holčičí průpovídky na téma kosmetika a následně kluci. Objevila knihu, jako nejlepšího přítele, s kterým utíkala na dlouhé poutě do neznámých i známých krajů. Ale vždy to bylo někam pryč od reálného světa. Začala objevovat kouzlo rocku a metalu...

Základní školu prošla obdivuhodně lehce, ač už tenkrát měla úhlavního nepřítele, matematiku! Dostala se na gymnázium s prakticky rodinným prostředím a ač to už nebyla procházka kvetoucím sadem plným vůní, i zde to šlo. Jen přátel tu bylo opět pomálu, byla na většinu lidí nejspíše moc zvláštní. Započala se vášeň pro černou barvu, metal, tajemno, okultní vědy a tím se navždy dostala pryč z reality světa většiny svých spolužáků. Najednou byla sama jen s pár věrnými, které však měla o to víc ráda.

Tímto tempem se dostala k datu, které navždy změnilo její život. Velmi blízká osoba ochořela destruktivní chorobou, která postupně ožírala charisma a úžasnou povahu, kterou oplývala. Jen pár měsíců po dokončené zkoušce dospělosti tato postava navždy odešla a zůstalo prázdné místo temnější než hlubiny dalekého vesmíru. Svět už nikdy nenabyl stejných barev...

Následovala práce cvičené opičky, jelikož vysoká škola byla nad její psychický stav. Bylo třeba zahnat bolest na ústup a až potom se vrhnout na budoucnost, kde chybí ta důležitá opora. Konec byl dnům dětských hrátek, nastala tvrdá lekce reality, od které tak často utíkala. Poznala, jaké to je být dospělým a navždy to změnilo její vnímání světa.

I na tu vysokou došlo, teď ji však čeká další nelehká zkouška. Budoucnost klepe na dveře a je pořeba postavit se jí hrdě čelem a položit ji na lopatky.

Jediné, co je jisté... Stále mimo realitu putuje a občas sama je, avšak život má i ty radosti pro ni...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 S. S. | Web | 31. srpna 2011 v 19:29 | Reagovat

V prvních pěti odstavcích jsem se naprosto poznala, bylo to, jako bych četla vlastní text.

2 xxkiqaxx xxkiqaxx | Web | 31. srpna 2011 v 19:30 | Reagovat

typnem si pravda je to o tebe? :-/ fakt neviem...

3 aneetkaa aneetkaa | Web | 31. srpna 2011 v 19:31 | Reagovat

Vau , doopravdy krásný článek ! :) Doufám však , že tvůj příběh to není :)

4 ewa-farna-forever ewa-farna-forever | Web | 31. srpna 2011 v 19:33 | Reagovat

MRK

5 Archaell Archaell | Web | 31. srpna 2011 v 19:33 | Reagovat

Osobnost autora prolínající se do jeho postavy z díla. Taky když píšu, tak některé postavy, občas vědomě občas podvědomě, dědí moje vlastnosti. :-)

6 Secret Secret | E-mail | Web | 31. srpna 2011 v 19:45 | Reagovat

Pekné velmi :)

7 deese-jogue deese-jogue | Web | 31. srpna 2011 v 19:58 | Reagovat

PRIDAJ SA DO REKURDU V KOMENTOCH NA MOJOM BLOGU

8 Niviat Niviat | Web | 31. srpna 2011 v 20:45 | Reagovat

[1]: Někdy mají lidé podobné osudy a ani to nevědí...

[2]: Netušíš...

[3]: Děkuji. =-)

[4]: A NEMRK. =-))

[5]: Stává se to a dělá to spousta autorů...

[6]: Děkuji. =-)

[7]: Jsem beze slov...

No a teď jak to tedy je... Článek není stavěn na osobnosti autora prolínající se do postavy. Příběh není fiktivní a zcela odpovídá realitě. Realitě mého vlastního života... to dítko, andělská holčička, metalový maniak, kterého nespatříte v jiné, než černé barvě... to není nikdo jiný, než já...

9 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 1. září 2011 v 8:09 | Reagovat

[8]: mě to bylo hned jasný, že to budeš fakt ty. 8) dobře se to četlo.

10 Niviat Niviat | Web | 1. září 2011 v 8:48 | Reagovat

[9]: Díky. =-)

11 Deep Ocean Deep Ocean | Web | 12. září 2011 v 21:40 | Reagovat

V prvních odstavcích jako bych četla o sobě…
Celý článek jsem nepochybovala, že nejde o tebe….silný příběh a obdivuji, že ji to zvládla….
Utvrdila si mě v tom jak jsi jedinečná…a prosím neměň se, je vzácnost v dnešní době poznat někoho kdo je svůj…

12 Niviat Niviat | Web | 12. září 2011 v 22:20 | Reagovat

[11]: Děkuji, snažím se být za všech okolností osobou, jakou jsem a opravdu nemám ráda přetvářku. Tudíž jsem vždy a všude za svoji osobu. =-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
___________________________________________________

Mnohokrát děkuji za návštěvu v mém černém doupěti!

Dlouhodobé projekty:

40