... hudební a knižní blog.
Za tento rok přečteno knih:
31 z 40

Příběh lásky

23. ledna 2014 v 12:46 | Niviat |  Články
Moc často nepíšu články na téma týdne, dnes mě však popadla poněkud depresivní nálada a já se z ní pokusila vypsat. Přináším vám tedy krátkou povídku na téma Láska...


Probudila se po další noci plné hrůzných snů, kdy obyčejná noční můra se zdá být přítelem. Napolo spala a bděla, hlavou se jí honilo, proč zrovna ona? Otočila se a hmatala po ruce, jenže ta tam nebyla, včera ji opustila její láska, když se dozvěděla to její malé tajemství. Čekala to, nedělala si plané iluze, jen doufala, že se mýlí.


Do jejího života před půl rokem vstoupil úžasný muž, od prvního pohledu věděla, že je to ten pravý. S ním prožije tu svoji dokonalou životní pohádku, on je její princ na bílém koni. Nebyla naivní, dobře věděla, že každý má své chyby, ale ona všechny dokázala tolerovat a některé nedokonalosti přímo milovala. Den, co den, si uvědomovala, jaké má neskutečné štěstí a těšila se z každého okamžiku, který jí osud věnoval. Zažila toho již mnoho a doufala, že jí život konečně dal odměnu za to věčné utrpení. Jenže on ji dohnal.


Netušila, jak z toho ven, ale snažila se ze všech sil. V každém jeho pohledu viděla příslib společné budoucnosti, jen krůček k ní scházel. Jenže se postupem času zvětšoval, až mezi ní a jejím štěstím zela propast. On to neviděl, netušil, co se její milé každou noc zdá a co ji provází myšlenkami přes den. Miloval ji z celého srdce, tak to alespoň tvrdil vždy, když tázavě zvedala zrak a hledala v jeho tváři vepsanou lásku. Říkal jí to stále a ona tomu bezmezně věřila.


Včera mu řekla pravdu, slzy se jí řinuly z očí a kanuly na bledá líčka. Ještě vše nebylo ztraceno, ale on to nechápal, nechtěl pomoci. Zradil jejich společnou vášeň a chvíle plné naděje, díval se na ni jako na kus odpadu, který někdo požvýkal a odhodil na chodník. Slunce zašlo za mraky a ona pochopila, že se celou dobu mýlila ve všem, čím se zdál být. Při prvním problému ji v tom nechal a zbaběle utekl. Když si balil tašku, prosila, ať nechodí, ať ji neopouští. Vždy jí přece sliboval, že s ní bude napořád a že v něm bude mít oporu. Sáhla po ruce, ale ta jí proklouzla a zbyl jen ten prázdný pocit. Prázný byt, prázdná postel, prázdné srdce zlomené na dva kusy.


Uložila se k dalšímu spánku, který byl ještě horší, než ten předešlý. Doufala, že rychle usne a bude snad moci alespoň na chvilku zapomenout, co všechno ztratila. Zmítala se na lůžku a povlečení se jí lepilo k tělu. V mysli měla záplavu barev, točila se jí hlava a slzy došly. Hledala jeho ruku, toužila jen po krátkém doteku, o ujištění, že vše bude v pořádku.


Probudila se s výkřikem, chvíli netušila, kde je, až poznala svůj byt. Pohla se a hmátla do prázdna. Ne, vedle ní ležela ruka. Všechno byl jen zlý sen? Nebyl. Jen jejich láska byla opravdová, nabídl jí pomocnou ruku a vyvedl ji na světlo. Objal ji a řekl: "Všechno bude dobré, miláčku. Všechno bude fajn."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
___________________________________________________

Mnohokrát děkuji za návštěvu v mém černém doupěti!

Dlouhodobé projekty:

40